Tak už jsme tady 🙂 . Příjezd byl poněkud hektický. Od příletu do nástupu do školy jsme měli pouze dvě hodiny. Letadlo mělo sice půl hoďky zpoždění, ale u pasovky se udělala fronta na dva dny (kterou jsme stihli za hodinu – jak heroický výkon! 😀 ). Na to, jak velké letiště v Sydney je a kolik letadel tu každou hodinu přistává, byla ta organizace po příletu vážně příšerná. Po tom, co jsme úspěšně předložili víza a pasy, začalo hledání zavazadel. Kvůli zdržení u pasovky už dávno nekolovala na pásu. U jednoho výdeje zavazadel byla prostě kupa bagáže, u které stáli dva maníci a hlídali ji. Ne že by hlídali nějak intenzivně. My prostě přišli, vzali si naše 4 „malé“ kufříky a šli pryč… Pak nás čekala další frontička při deklaraci dovezených věcí. Austrálie si své území velice chrání, nesmí se dovážet vůbec žádné jídlo, léky, zemani, dřevo, zvířata či použité kempingové vybavení, atd. A my samozřejmě něco vezli 😀 . Nějaká ta bašta do začátku je přeci potřeba, že? A léky na případná bebíčka z cesty… Za každou zaškrtnutou položku na dovozovém seznamu náš čekala další fronta, pak další a další. A tak jsme se po několika očucháváních hledacím psem dofrontovali až na místo, kde jsme měli sraz s řidičem. Ale řidič byl fuč. Měli jsme zpoždění, tak už nás zachvacovala panika, že odjel bez nás. Po chvíli se však objevil chlápek s tabletem a našimi jmény, očividně právě dorazil. Prostě australani – no stres, pohodička, klídek… Dokonce nám během cesty domluvil pozdní příchod do školy.
Dovezl nás do bytu, vše nám ukázal, vysvětlil jak se dostat do školy a doporučil nám koupit si OPAL kartu. To je taková čipová karta na všechny formy místního MHD. Takže nakonec na kole nejezdíme, ale flákáme při cestování autobusem do školy. Školu jsme první den stihli tak tak, ale o tom si přečtěte v následujícím článku 😉 .
Momentálně je tu období zimy, takže je po ránu kolem 10°C a přes den se to občas dostane i přes 20°C. Protože tu ale na zimu nejsou zvyklí, baráky mají z papíru a topení nemají vůbec. Takže těch deset stupňů po ránu cítíte i v posteli pod peřinou 😀 . Zatím máme ale na počasí docela štěstí, skoro každý den je jasná obloha a přes den se tak vyhřejeme. Jen tu občas fouká studený vítr.
Nejcitelnější je pro nás délka dne. Protože je zima, stmívá se už v půl 6 odpoledne. Takže každý náš plánovaný výlet přes týden musí být krátký, jelikož ve škole končíme až ve tři hodiny odpoledne. Proto většina našich fotek Harbour Bridge a Opera Housu je focena za tmy. I v noci je ale na ty svítící věžáky krásný pohled.
Opera House
Opera House
večerní město
Harbour bridge
Co se týče nakupování potravin, spolubydlící studenti na bytě nám poradili, že nejlevnější je „ALDI“ market. Je to takový menší supermarket velikosti naší Billy či Penny. A mají tam opravdu vše – od potravin až po hrábě 😀 . Taky chodíme ještě do „Coles“, což máme po cestě do školy. Je to obchod asi 3x větší než ALDI, se stejným zbožím, ale o něco dražší. Zeleninu se vyplatí nakupovat v tzv. „Paddy´s“ marketu, což je taková velká asijská tržnice, kde lze sehnat opravdu vše – od masáží, přes koule klokana, kvadrokoptéry až po čerstvou zeleninu. Cenově je Sydney asi dvakrát až třikrát dražší než ČR, ale nějaké potraviny se tu dají sehnat za stejnou cenu jako u nás (např. těstoviny, konzervy s kukuřicí či rajčaty, kečup). Maso je tu asi 1.5-2x dražší, levnější je hovězí a jehněčí než kuřecí. Pečivo a zelenina je asi 2.5-3x dražší, např. 1kg rajčat se běžně prodává za 3AUD, v akci za 2.5AUD ( kurz v ČR v době našeho odjedu byl 1AUD = 18.3Kč ). Drahý je alkohol – protože je tu částečná prohibice, lze ho koupit jen ve specializovaných obchodech, které zvenčí vypadají, jako by byly zavřené – žádná reklama, výlohy zakryté šedým papírem. Jedno točené pivo se v restauraci prodává za 4 ž 5AUD 🙁 .
Sydney jako město je fakt krásné. My bydlíme v předměstské části blízko letiště. Po ránu tu slyšíte halekat lidi z nedalekého fotbalového hřiště, občas vrtačku aktivního pracanta a taky zpěv ptáků, kteří vyřvávají od rána až do noci 🙂 . Do středu města (ke škole) to máme půl hodinky autobusem. Střed je rušný, všude je spousta lidí a restaurace podél hlavní třídy jsou plné. Během ranní a odpolední špičky jsou tu pořád zácpy. Ale lidi jsou tu podobní jako v Soulu, milí, usměvavý, bez stresu.
vyhlídka na Operu
opera v podvečer
město
takovýhle krasavci tu lítají všude
západ slunce za Harbour bridgem