Austrálie

RoadTrip #6

Ve středu nás čekal další volnější den. Dopoledne jsme se podívali do pobřežní vesničky Angourie. Kromě krásné pláže bylo u pobřeží několik velkých sladkovodních jezer, kde se cachtali místní. Jezera byla pod skalami, takže tam byla voda hluboká a krásně čistá (ale i dost studená). Druhá strana městečka měla několik podélných kamenných vlnolamů tvaru „S“, kde byla voda různě vysoká – to se nám tam líbilo, bylo to opravdu zajímavé.

Po dopoledni stráveném na pláži jsme začali hledat gril, kde bysme si ukuchtili obídek. Rozjeli jsme se do oblasti zvané New Italy, kde měla být i stejnojmenná vesnička s místem pro barbeque. Do vesničky jsme vlastně nakonec nedorazili. Na začátku oblasti jsme objevili dálniční odpočívadlo, kde byl gril i místo k posezení. O odpočívadlo se starala místní komunita italů, která si tam postavila i pár domů v italském stylu. Nechyběla italská pizzerie, kavárna, muzeum s předměty z Itálie či obchod se suvenýry. I okolí bylo hezky upravené a pobíhali tam klokani a wallabíci. A tak jsme v malém kousku Itálie nedaleko australského pobřeží strávili zbytek dne 🙂 .

u pavilonu Nové Itálie

u pavilonu Nové Itálie

Greg nám našel novou káru :D

Greg nám našel novou káru 😀

Aboriginal Bora Ring

Aboriginal Bora Ring

Při plánování cesty jsme si na mapě všimli místa zvaného Aboriginal Bora Ring. Znělo to dobře, tak jsme se vypravili to prozkoumat, ačkoliv jsme vlastně netušili, co nás čeká za památku. No, bylo to o ničem 😀 . Což nám možná mělo napovědět už to, že jsme to místo nemohli najít – a to jsme čekali davy turistů… Byla to vlastně část hřbitova v malé vesničce. Abyste rozuměli, tohle místo dřív využívali aboriginci. Byl to prakticky spirituální plácek na vrcholu kopce v zadní části hřbitova ohraničený pár kousky dřeva, kde se měl kluk spojit se svým duchovním já či předky a přeměnit se tak v muže. Dnes už z toho zbyl jen zarostlý kruhový palouk s rozpadající se ohrádkou tvaru kruhu a kamennou plaketkou, která věkem už pomalu nejde ani přečíst.

open-air katedrála

open-air katedrála

Další bod naší výpravy byla open-air katedrála nedaleko od Bora Ringu. Doufali jsme ve větší atrakci, ale ani tohle se moc nepovedlo… Bylo to sice hezké místo, to ano, ale katedrála bych tomu určitě neříkala. Pokud čekáte (tak jako já) pár zdí či cihlových oblouků bez střechy, jste vedle. Nebylo tam vlastně nic. Žádné zdi. Jen kamenný oltář a pět klád jako lavic k posezení. Za oltářem byl ještě velký dřevěný kříž, který jako jediný napovídal, že se jedná o jakési duchovní místo. Kolem rostly různé barevné keře a květiny – místní si tam založili pravděpodobně botanickou zahradu, protože květiny měly i jmenovky. Nicméně musím říct, že z „katedrály“ byl krásný výhled na okolí. Bylo jasno, teplo, nic člověka nerušilo při kochání se okolní krajinou a vzdálenými kopci.

Poslední zastávkou naší výpravy ten den bylo město Byron Bay. Jedno z nejznámějších surfařských míst v Ausí. Takže jsme pochopitelně nemohli vynechat procházku po tamních plážích. Po pobřeží podél celého města vedl walk, tak jak je to v takovýchhle městech vcelku obvyklé. Ten nás dovedl na vyhlídku na zátoku Byron Bay a pak na nejvýchodnější bod australské pevniny, odkud jsme pozorovali velryby. Další zajímavostí po cestě (walku) byl maják, na kterém neskutečně fučelo. Při scházení z kopce od majáku jsme viděli národní park, který těsně přiléhá k městu. Jeho okrajem jsme prošli a objevili se znovu před tou nádhernou pláží plnou lidí a surfařů. Pak už jsme jen našli naši káru a vyrazili za dalším dobrodružstvím (hledat místo na spaní 😀 ).

Byron Bay

Byron Bay

Byron Bay a surfaři

Byron Bay a surfaři

 

nejvýchodnější kus Ausí

nejvýchodnější kus Ausí

Greg a maják

Greg a maják

NP u Byron Bay

NP u Byron Bay